Výlet do Bobrové 11.11.

Na dnešní den sv. Martina (11.listopadu) jsme si naplánovali výlet do Bobrové. Polovina z nás jela autobusem a druhá polovina jela auty. Stejným způsobem jsme se i rozdělili, protože u pana Zdeňka Hanzla je k prohlídce jeho sbírky málo místa. Druhá skupina se šla podívat na MěÚ a na závěr jsme se sešli v muzeu panenek.

Co jsme tedy dnes všechno viděli. Navštívili jsme sběrače a brusiče citrínů, záhněd a ametystů pana Zdeňka Hanzla, který je nazýván „Citrínovým králem“.  Jeho koníčkem a dnes již 10 let i povoláním je vyhledávání těchto vzácných kamenů, kterých se na Vysočině, a především v okolí Bobrové nachází úctyhodné množství. S partou kamarádů-hledačů si říkají Citrínparta. Jejich zásluhou se Vysočina a okolí Bobrové dostalo na seznam světově proslulých oblastí, kde se nacházejí nádherné exempláře. Pan Hanzl je také proslulý svým uměním vybrousit tyto vzácné kameny. Má prý dar od Boha a díky tomu dokáže vybrousit i velké kameny. Jeho sbírka, kterou jsme si mohli prohlédnout je nádherná. Vedle toho jsme se dozvěděli i něco o jeho práci. V nedávné době se mu podařilo objevit i místo, kde prošli neandrtálci a zanechali tam i některé částečně opracované minerály. Tím dostala jeho práce i historický přesah. Viděli jsme citrín, který před 48 000 let začal opracovávat neandrtálec, a po tak dlouhé době jeho práci dokončil právě pan Hanzl. Byl to skvělý zážitek a moc za něj panu Z. Hanzlovi děkujeme.

Další zastávkou byl Městský úřad v Bobrové, kde na nás čekala paní starostka Zdeňka Smažilová, se kterou to domluvila naše členka L. Stohandlová. Paní starostka nám pověděla o zajímavé historii opony, která je dílem malíře O. Blažíčka. Oponu namaloval pro ochotnický divadelní spolek v Bobrové v roce 1904-5, v době, kdy v Bobrové působil jako malíř pokojů. Opona potom mnoho let chátrala v místní sokolovně. Dnes je již zrestaurovaná a umístěná právě na úřadě. Vedle opony jsme si mohli prohlédnou i nádherné pamětní knihy, ve kterých jsou vedeny narozené děti, významná životní jubilea a ke každé této události namaloval ilustraci malíř Antonín Smažil.  Bylo to velmi zajímavé.

Poslední zastávkou bylo muzeum panenek, které sídlí v bývalé staré škole. O jeho vznik se postarala paní Roháčková. Ve dvou místnostech je 1300 panenek a stejný počet je ještě v domě Roháčkových. Paní Roháčková panenky opravila i oblékla. Můžeme zde vidět i velmi staré porcelánové panenky, panenky s příběhem, jako je panenka jejíž vlasy jsou vlasy maminky, která ji svým dcerám opravila. Děti zde mohou hádat z které pohádky jsou vystavené postavičky a mnoho dalších zajímavostí, o kterých nám povídala L. Stohandlová. Ta se také ve zdejší klubovně postarala o ty, kteří šli na autobus až ve 12.25. Uvařila jim kávu, a ještě si společně popovídali. Moc děkujeme za spolupráci při realizaci této akce děvčatům z Bobrové, Stohandlové.

Venku bylo nevlídné mlhavé počasí, ale my jsme si odnášeli z Bobrové nevšední zážitky.

Zapsala a fotografovala: Mgr. Jaroslava Hnízdilová