Turistický výlet kolem Krucemburku
Od jarních měsíců jsme se těšili na turistický výlet do Krucemburku. Ten se uskutečnil ve středu 17.června 2026. Odjeli jsme v omezeném počtu 23 turistů …

Od jarních měsíců jsme se těšili na turistický výlet do Krucemburku. Ten se uskutečnil ve středu 17.června 2026.
Odjeli jsme v omezeném počtu 23 turistů linkovým autobusem přes Žďár do Krucemburku. Zde se k nám připojilo dalších 5 členů, kteří přijeli auty. V informačním středisku v budově městského úřadu nás již čekala paní, která nás vpustila do pamětní síně malíře Jana Zrzavého. Na poměrně malém prostoru zde bylo množství informací z jeho života i díla. Přestože se narodil v Okrouhlici u Havlíčkova Brodu, měl velký vztah ke Krucemburku (pocházeli zde jeho prarodiče z otcovy strany) a také si zde přál být pohřben. Jeho hrob jsme navštívili na katolickém hřbitově nad náměstíčkem. Zároveň jsme si také prohlédli náhrobek rodiny Binkovy – majitele koželužny, který vytvořil jako jednu ze svých prvních prací novoměstský rodák Jan Štursa.
Dále jsme pokračovali kolem tzv. Bílé vily a Červené vily, které nechal postavit pro své syny pan továrník. Červená vila je ukrytá v zahradě, takže jsme ji viděli pouze z obrázku a jejich historii jsem jim pouze povyprávěla. Zajímavostí je, že Červená vila byla první samostatnou prací architekta Josefa Gočára, který se také podílel na úpravě fasád, průčelí a návrhu interierů pro bílou vilu. Jan Štursa se také podílel na úpravě interierů. Obě vily jsou v perfektním stavu. Bílá vila byla prodána rodině Šrámkových, v červené vile dosud bydlí potomci rodiny Binkovy.
Dál jsme pokračovali po úzké silničce do rekreačního střediska Štíří důl. Zde nás uvítali právě upečenými makovými šátečky, dali jsme si občerstvení – kávičku a připravenou limonádu. Do oběda jsme si stačili prohlédnout krásně upravený a poměrně rozlehlý areál. Asi o půl 12 hodině jsme byli pozváni na oběd – plněný řízek s bramborami a okurkový salát. A to všechno v ceně 140 Kč. Při placení jsme paní majitelce Pecinové (a synové) vše pochválili a a nešetřili jsme na dýšku. Byla to moc příjemná zastávka.
Po obědě odjelo a odešlo několik lidí zpět na autobus a zbývající skupina v počtu 18 pochodníků vyrazila do nedaleké vesnice Hluboká. Zde jsme se vyfotili u sochy Josefína od Michala Olšiaka a pokračovali lesem po žluté turistické značce na hráz rybníka Řeka. Odměnou nám byla otevřená restaurace a na terase u piva nebo limonády jsme hodnotili náš výlet. Shodli jsme se, že se opět vyvedl včetně přívětivého počasí.
Cestou do Krucemburku jsme ještě nakoukli na evangelický hřbitov, kde je umístěn pískovcový pomník od dalšího novoměstského rodáka Vincence Makovského. Obětem druhé světové války členům místního sboru, kteří zahynuli při bombardování na konci války.
Celkem jsme ušli asi 10 km. Příjemně unavení jsme opět autobusem odjeli do Nového Města.
Zapsala: Iva Dvořáková
Mgr. Jaroslava Hnízdilová
- : předsedkyně KS
- : místopředsedkyně KS
