Komentovaná prohlídka Žďár nad Sázavou

Poslední akcí měsíce dubna byla 24.4. návštěva Žďáru, kde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku centra města. Předpověď počasí nevypadala dobře, ale nakonec se nás v 8. hodin sešlo na autobusovém nádraží 12 odvážných seniorek a ve Žďáře se k nám přidala ještě 1 seniorka z Bobrové. V regionálním muzeu na Tvrzi na nás čekal náš průvodce Mgr. Stanislav Mikule, který je povoláním muzeolog a heraldik a je známy jako popularizátor historie, což se projevilo při jeho výkladu během procházky po městě, neboť historická fakta vynikajícím způsobem doplňoval historickými zajímavostmi i příběhy osob.

Komentovaná prohlídka začala v budově Regionálního muzea, kde jsme si prohlédli historickou podobu náměstí. Od Tvrze jsme pokračovali pod kostelem směrem k náměstí. Dozvěděli jsme se zajímavosti o budově kostela, tzv. „kozím rynku“, kde se v minulosti prodávaly kozy a zastavili jsme se u kamenné kašny, jejímž autorem byl kameník z Nového Města. Ukázali jsme si, kde byla jedna ze 3 bran do města. Pokračovali jsme směrem k radnici a zastavili jsme se u drátěné sochy „Pomník Krčilovi“, což je autor známé síťovky. Vavřín Krčil ji začal ve Žďáře vyrábět v roce 1925. Když už jsme u sochařské výzdoby ve Žďáře, tak jsme viděli ještě další sochy např. delfína, Děvčátka z hor, pomník Janu Doležalovi (lesnický spisovatel), busta T. G. Masaryka zapůjčená Horáckou galerií, sloup Nejsvětější trojice atd. Na náměstí jsme se samozřejmě zastavili u původně renesanční, dnes klasicistně přestavěné radnice a dozvěděli jsme se i mnoho o znaku města Žďár, který je po Plzni druhým nejsložitějším městským znakem. Pokračovali jsme k IC, kde z boku radnice je znak kardinála Františka z Ditrichštejna, který povýšil Žďár na město v roce 1607, ale také usiloval o rekatolizaci města a povolal do něj jezuity. Na začátku dnešní Veselské ulice byla další brána, zajímavá byla i zastávka u hotelu Veliš, kde jsme se dozvěděli mnoho o panu Velišovi. Další zastávka byla u bývalého Obecníku (vařilo se tam pivo), po němž již zůstala již jen vyschlá studna. Další zajímavosti jsme se dozvěděli o přestavbě náměstí, kde se chyb dopustili již v době první republiky, potom za komunismu a samozřejmě chyby přicházeli i po roce 1989.Prošli jsme se kolem bývalé ZŠ k divadlu, sokolovně a pokračovali až k parku pod nádražím a Nádražní ulicí jsme se vraceli opět na náměstí a naše povídání skončilo v IC, kde nám pan průvodce ukázal další dobové fotografie, protože cestou to z důvodu deště nebylo možné. I přes nepřízeň počasí to byla nádherná akce, především díky panu Mikulemu.

Závěr dnešního dne proběhl již individuálně, neboť někteří si zašli na kávu jiní na oběd a domů jsme se vraceli buď autobusem nebo vlakem, tak jak se to komu hodilo. Opět se potvrdilo tvrzení, že za bohatými zážitky a poznatky nemusíme vždy cestovat desítky či stovky kilometrů.

Zapsala a fotografovala: Mgr. Jaroslava Hnízdilová