Zájezd do Prahy

Netradičně jsem se rozhodla uspořádat zájezd do Prahy v lednu. Obávala jsem se, že chladné počasí odradí zájemce, ale nakonec nás 25. ledna odjelo z vlakového nádraží 13 seniorů a seniorek. Cesta vlakem proběhla v pohodě a po příjezdu do Prahy a přesunu na náměstí Jiřího z Poděbrad (zde nastala malá změna, protože stanice metra je na J. z P. uzavřena, využili jsme tramvajovou dopravu) jsme mohli začít uskutečňovat náš program.

První naší zastávkou byl Kostel Nejsvětějšího srdce Páně postaveného v letech 1928-1932 dle návrhu slovinského architekta Jože Plečnika. Nejdříve jsme si kostel prohlédli z venku a obdivovali jeho tvar připomínající archu Noemovu i hodiny, které mají průměr 7,6 m a jsou největší v ČR. Z náměstí jsme také krásně viděli Žižkovskou věž, už jsme uvažovali, že ji také navštívíme, ale mlha nás nakonec odradila. Snad někdy příště. V 10 hodin se nás ujala paní průvodkyně, která nám pověděla historii vzniku kostela a provedla nás nejen interiérem kostela, ale vzala nás i do podzemní krypty a ke schodišti vedoucímu k hodinám a na vyhlídku. Tam se v současné době chodí jen výjimečně, kvůli nosnosti schodiště. Po prohlídce jsme se tramvají a metrem vydali k našemu dalšímu cíli. Tím bylo Staroměstské náměstí.

Na Staroměstském náměstí jsme si pověděli něco o jeho historii, o významných stavbách jako je Staroměstská radnice, Dům u Zvonu, ale i o soše Mistra Jana Husa, Mariánském sloupu a pražském poledníku. Ve 12 hodin jsme se podívali na orloj, jehož astronomické hodiny patří k nejstarší na světě. Nahlédli jsme také do budovy Staroměstské radnice a určitě se sem příště podíváme.

Potom již nastal čas oběda. Který jsme měli rezervovaný v Pivnici Štupartská. Po obědě, který nás zahřál a kávičce jsme se vydali do nedalekého renesančně-gotického domu U zlatého prstenu, kde je umístěna stálá expozice Praha Karla IV.-středověké město, která představuje metropoli a její proměnu za vlády Karla IV. a dalších Lucemburků. Součástí je i expozice Praha 1606, která unikátním způsobem přibližuje život v rudolfinské době pomocí rozpohybovaného Sadelerova prospektu. Expozice nás velmi zaujala a mnozí nakonec litovali, že nemáme ještě trochu více času.

Poslední cesta metrem nás vedla na hlavní nádraží a již následovala cesta domů. Místa jsme opět měli všichni v jednom vagónu, a tak jsme si cestou i příjemně popovídali. Myslím, že se nám výlet vydařila a všichni jsme byli spokojení. Dohodli jsme se, že na jaře opět do Prahy vyrazíme.

Zapsala a fotografovala: Mgr. Jaroslava Hnízdilová