Výlet do Telče.

Ve středu 17. dubna jsme se s Klubem seniorů vydaly na už měsíc plánovaný výlet do Telče. Příprava mě velmi bavila, protože Telč je moje milované město. Nejvíce mě znervóznila změna počasí, neboť hlásili zimu a možná i déšť. Naštěstí byla jen zima, déšť se nekonal, a dokonce i sluníčko bylo. Na zimu jsme se všechny oblékly a v dobré náladě jsme si celý den moc užily.

Sraz jsme měly na vlakovém nádraží a celkem se nás na cestu vydalo 32. Přestup ve Žďáře proběhl dobře, ale strach jsem měla v Havlíčkovým Brodě, ale i tady jsme přestup v krátkém čase zvládly, a to s pomocí paní průvodčí, která nám našla správné nástupiště. Vlak byl sice dost plný, protože jelo mnoho dětí a studentů do Jihlavy. Ukázalo se, že dnešní mládež je také velmi pozorná a mnoho chlapců nás pustilo sednout. Od Jihlavy už vše probíhalo v klidu. Příjezd do Telče byl včas a my jsme se vydaly směrem k zámku. Cestou jsem si zahrála na průvodce a poskytovala informace o historii Telče i o jednotlivých zajímavých stavbách. Občas jsem skočila i do svých vzpomínek na prázdniny u prarodičů. Po příchodu na zámek a zakoupení vstupenek jsme si prohlédli zámeckou zahradu. To se k nám už připojila trojice, která přijela autem a už byl mezi námi jeden muž. Udělali jsme společnou fotografii reliéfu a připomněli si, které pohádky a filmy se v Telči točily. V 9.30 jsme se vydali na prohlídku 1 okruhu tedy „Reprezentační sály“. Bylo vidět, že rekonstrukce těmto místnostem velmi prospěla. Kazetové stropy zářily novotou, a i mosazné lustry, které vypadaly jako zlaté se nám velmi líbily. Dozvěděli jsme se historii vzniku Telče, ohromného významu Zachariáše z Hradce, který se nejvíce zasloužil a vybudování zámku i náměstí v renesančním stylu. Však se také Telč v roce 1992 stala součástí památek UNESCO. Po prohlídce zámku jsme chvilku čekali na příchod pracovníka věže sv. Jakuba. Po jeho příchodu se nás 32 vydalo na ochoz věže. Museli jsme zdolat 152 schodů a vystoupit do výšky 33 m. Musím zde zmínit, že na věž vystoupily i seniorky, které už nejsou nejmladší. K nim patřila Anna Sedláková (82 let), Karla Dvořáková (80 let), Olga Kadlecová (78) a Vlasta Vokounová (78). Užili jsme si nádherný výhled na Telč obklopenou rybníky. Dalším bodem programu byla procházka zámeckým parkem, kde jsme se zastavili u prévétu, podívali se k Zachriášově lípě, ke klasicistnímu skleníku. Protože jsme měli ještě chvilku času, nakoukli jsme do Lipek, ale to už na nás čekal oběd u hotelu Antoň. Po obědě následovala malá procházka na renesanční náměstí a na lávku přes Ulický rybník. Tady jsme si po vysvětlení, kde najdou kavárny a kde se sejdeme před odchodem na vlak, dali rozchod. Všichni si užili chvilku u kávy a zákusku a již jsme se mohly (opět samé ženy) vydat na zpáteční cestu vlakem. I tu jsme zvládly v pohodě a s úsměvem. Tak tedy brzy na dalším společném výletě.

Zapsala a fotografovala: Mgr. Jaroslava Hnízdilová