Návštěva evangelického kostela

Na odpoledne 10. listopadu jsme měli domluvenou návštěvu evangelického kostela. Přivítal nás pan farář Ondřej Ruml, Který nás seznámil z historií kostela.

Když Josef II. v roce 1781 vydal toleranční patent, mohli se nekatolíci svobodně přihlásit ke své víře. V Novém Městě na Moravě k založení protestantského sboru došlo hned rok poté, v roce 1782, kdy se zdejší evangelíci augsburského a helvetského vyznání rozhodli postavit vlastní modlitebnu, školu, hřbitov a faru. S městem bylo dohodnuto, že modlitebna bude moci být vystavěna téměř uprostřed města na místě zasypaného bývalého rybníčku, na Husím Rynku, dnešním Komenského náměstí. Modlitebna byla dokončena v roce 1784.

V roce 1875 se staršovstvo sboru rozhodlo pro výstavbu zcela nového kostela. Základní kámen byl položen v květnu 1897. Celou stavbu, která trvala do roku 1898, vedl místní stavitel Jan Sadílek dle návrhu vídeňského architekta Hanse Glasera. Ve dnech 8. a 9. září pak byl kostel vysvěcen. Stal se tak po boku katolického kostela druhým kostelem ve městě. Kostel stojí na půdorysu řeckého kříže. Mnohé vnitřní prvky, například sloupy, jsou v toskánském stylu. Ze staré modlitebny byl do nového chrámu přenesen barokní stůl Páně. Jinak modlitebna ztratila svůj význam. Byla zbourána a na jejím místě se vztyčil pomník Františka Josefa I., po vzniku Československé republiky byl nahrazen bustou Jana Amose Komenského, která zde stojí dodnes.

Za dobu své existence bylo v kostele celkem 10 různých zvonů. První čtyři byly na věž kostela vyzvednuty 29. června 1898. V roce 1917 byly 3 zvony zabaveny kvůli válečným účelům (kvůli kovu, ze kterého byly ulity). Zůstal tak pouze jeden, zvaný Hrnčířův, který na věži zůstal dodnes. Na nové nebylo dostatek financí. Až v roce 1938 se prostředky našly a v brněnské firmě Matoušek a spol. byly odlity Mistr Jan Hus, Jan Amos Komenský a Tomáš Garrigue Masaryk. Vyzdviženy byly v říjnu. Za ani ne 4 roky byly tři nové zvony, stejně jako před 25 lety, zabaveny kvůli válce. Zůstal opět pouze zvon nejmenší – Hrnčířův. Po válce se tehdejší farář, dr. Václav Kejř (dříve působil v Daňkovicích), doslechl, že na nedalekém statku jsou nějaké zvony, které Němci nestihli odvézt. S nadějí, že se jedná o zabavené zvony, se na místo vydal. Zjistil avšak, že se jde pouze o zvon Kunhuta z novoměstského katolického kostela, bustu Tomáše Garrigua Masaryka a plaketu z rodného domu Jana Štursy. Všechny tři nálezy se do Nového Města vrátily a jsou k vidění i slyšení dodnes. Peníze na zvony nové (ani vůle ze strany státních a městských orgánů) po válce nebyly. To ani po roce 1989. Nicméně i přes tento fakt se zdejší věřící rozhodli využít aktuálně příznivějších cen mědi a cínu a v roce 1990 tři nové zvony na dluh objednali u Dytrychových z Brodku u Přerova. Kvůli nedostatku financí byly nejdřív ulity dva menší zvony: Víra a Naděje. Dlouho čekali v kostele na poslední, na Lásku. Vyzdviženy byly společně s ní až po slavnostní bohoslužbě 24. června 1992. Každý z nich má na sobě vyryto: „Ke 400. výročí narození Jana Amose Komenského“.Tyto zvony jsou k slyšení z kostelní věže až dodnes.

Tolik tedy k historii kostela. My jsme měli možnost nahlédnout k varhanům i ke kostelním zvonům. Trošku jsme si vyšlápli po schodech, ale zvládli jsme to včetně naší 90leté členky Aglai Stehlíkové. Mám-li tuto akci zhodnotit, tak si myslím, že patřila opět k těm velmi zajímavým a zase víme něco víc o historii našeho města.

Zapsala a fotografovala: Mgr. Jaroslava Hnízdilová